Kolik druhů pamětí máme a k čemu nám jsou?

“To se mi už do hlavy nevejde” je věta, kterou často slýchám od studentů. Ale může to být pravda?
Pojďme se podívat paměti na zoubek, protože když pochopíte, jak fungují různé druhy paměti, tak se můžete začít učit efektivněji, a to nejen cizí jazyky. Na konci článku najdete tipy, jak se učit cizí jazyky efektivně.

Pracovní paměť

Rozdělení na krátkodobou a dlouhodobou paměť asi nebude pro málokoho novinkou, ale nesmíme zapomínat na paměť pracovní.

A mimochodem, naše dlouhodobá paměť umí uložit 1 miliardu bajtů informací, což je ekvivalent obsahu 4,7 miliónů knih. Takže tyhle následující informace (plus slovník jakéhokoliv cizího jazyka a všechna gramatická pravidla) se vám tam určitě vejdou 😀

Problém totiž není v kapacitě paměti, ale jak si tam informace ukotvit, a hlavně, jak se k nim dostat.

Pracovní paměť je jako chobotnička která má průměrně 4 – 5 chapadel. To znamená, že ve stejný čas udrží 4 – 5 položek informací. Počet chapadel naší pracovně-paměťové chobotnice je dán a nelze s tím nic dělat. Někdo má to štěstí, že má chobotnici s 8 a více chapadly, ale jsou lidé, jejichž hlavonožec má chapadla jen 2 – 3. Takoví lidé pak musí investovat více času a energie do zpracovávání informací, ale to neznamená, že ve finále budou mít horší výsledky v učení.

Tipy, jak tyto informace využít v praxi: 

1. Čím více informací máte uložené v dlouhodobé paměti, tím méně kapacity pracovní paměti potřebujete.
2. Předtím, než se začnete učit, tak si vyčistěte pracovní paměť tím, že si vše o čem momentálně musíte uvažovat a co plánujete napíšete na papír (nebo appky).
   Tím dostanete váš “TO DO” seznam na papír a vaše celá pracovní paměť vám bude k dispozici.
3. Když máte pocit informačního zahlcení, tak si dejte pauzu a pak si materiál rozdělte do malých sekcí.
4. Mějte po ruce papír a tužku a pište si věci, se kterými by jinak musela žonglovat vaše chobotnice. Poznámky slouží jako externí pracovní paměť.
5. Obrázky a videa usnadňují pracovní paměti porozumět konceptům.
6. Za žádnou cenu nemultitaskujte, tj. nedělejte víc věcí najednou.
   Telefon si dejte do jiné místnosti, vypněte nepoužíváné záložky v prohlížeči na počítači a děti pošlete k babičce 😉 

Když se učíte věci, které potřebujete ovládnout automaticky (jako třeba cizí jazyk), odolejte pokušení se neustále učit nová slovíčka a opakovat gramatiku. Daleko lepší je se jazyku vystavit a nechat mozek, aby ho zpracoval stylem pokus/omyl.

Deklarativní a procedurální paměť

Další důležité druhy paměti jsou deklarativní a procedurální, což jsou zatraceně nesrozumitelná slova, ale pochopit rozdíl mezi nimi vůbec není těžké.

Deklarativní paměť

Deklarativní paměť je vědomé učení se faktů. Učení probíhá po logických krocích a informace putuje z pracovní paměti přes hipokampus do dlouhodobé paměti. 

Takto se učíme memorováním, posloucháním pravidel a příkladů. Jako příklad si můžete představit učení se slovíček nebo gramatických pravidel. Je to rychlý způsob, jak věci do paměti uložit, ale vyvolání takové informace bývá dosti pomalé. Bohužel, právě jednoduchost zapamatování svede většinu studentů k pocitu, že tento způsob učení je nejlepší, protože náš líný mozek téměř vždy volí jednodušší cestu.

Procedurální paměť

Procedurální paměť ukládá dovednosti jako porozumění cizímu jazyku a jeho automatické, bezmyšlenkovité použití. 

Tenhle druh paměti potřebuje spoustu procvičování stylem pokus/omyl, protože právě chybování a vyhodnocování úspěšných pokusů vám v paměti buduje šablonky, podle kterých se pak mozek automaticky řídí. 

Představte si tuto paměť jako proces, kdy jste se učili jezdit na kole nebo řídit. Zpočátku jste se museli pekelně soustředit a neustále proces opakovat, ale pak si paměť vytvořila šablonku a teď umíte tyhle věci dělat automaticky a rychle. 

Je tedy jasné, že tento druh paměti ukládá informace velmi pomalu, ale když se to jednou naučíte, tak už to nikdy nezapomenete a informaci či dovednost si vyvoláte bleskovou rychlostí.

Co je důležité vědět!

• U deklarativního systému paměti děláme vědomé kroky a cítíme nad učením kontrolu.
• U procedurálního systému můžeme mít pocit zmatenosti, náhodnosti a absolutní absence kontroly a systému. 

Proto je třeba vybudovat si k tomu odolnost a být trpělivý.

Tipy, jak tyto informace využít v praxi:

• Když se učíte věci, které potřebujete ovládnout automaticky (jako třeba cizí jazyk), odolejte pokušení se neustále učit nová slovíčka a opakovat gramatiku. Daleko lepší je se jazyku vystavit a nechat mozek, aby ho zpracoval stylem pokus/omyl.
• Každý den se podívejte na nějaké video v originále nebo si přečtěte článek bez ohledu na to, jestli mu budete rozumět. Tady se vám může hodit technika Jak porozumět neznámým slovům v textu
• ALE POZOR!! Potřebujeme nejdříve nějaké základní kameny, abychom z nich mohli pospojovat nějakou dovednost. To znamená, že učení se slovíček a gramatiky je velmi důležité, ale včas musíme zapojit i druhý systém, abychom dosáhli plynulosti. Začátečníci a mírně pokročilí se tedy musí biflovat více nových slovíček a gramatiky, ale středně více pokročilí studenti by měli více pracovat s tím, co už umí a soustředit se na zdokonalení použití.
• Každý den se pokuste jazyk používat aktivně – buď si chvíli mluvte pro sebe nebo si napište odstaveček o tom, co jste dělali nebo co se vám honí hlavou.
• Dříve než se naučíte gramatická pravidla, udělejte si gramatické cvičení stylem pokus/omyl a ze správných odpovědí nejdříve zkuste odpozorovat pravidlo. Klidně stejné cvičení dělejte několik dní po sobě a teprve potom si přečtěte nebo poslechněte vysvětlení.
• Nesoustřeďte se na jeden okruh slovíček nebo aspekt gramatiky dlouho. Místo toho dělejte každý den trochu něco jiného a pak se cyklicky vracejte k tomu, co jste už udělali.
• Nechtějte porozumět textu nebo poslechu na 100% nebo udělat gramatické cvičení bezchybně. Jde o obklopení se jazykem a o to, abyste dali procedurální paměti dost příležitostí k tomu, aby si stylem pokus/omyl problém zpracovala a vytvořila si šablonku, podle které pak může jet na autopilota.
  

Naše metoda Jazyko dává prostor jak deklarativnímu, tak procedurálnímu systému paměti, takže pokud budete dodržovat instrukce a nesklouznete znovu ke starému „dobrému“ biflování, netrpělivosti a strachu z chyb, tak máte pokrok v kapse.